Roky v terénu, vteřiny s rysem...
Poslední aktualizace: 20.12. 2023
Časovou osu čtěte prosím odspodu stránky nahoru.
Prosinec 2023 - Setkání číslo 10. Jubilejní desáté setkání bylo pár vteřinové. Přeběhl mi ve vsi poblíž domova mladý tohoroční rys přes silnici. Na káře za autem jsem měl vánoční stromeček. Nic dramatického, jen mě překvapilo kde se to událo. U jednoho z domů ve spěchu narazil do plotu.
Březen 2023 - Setkání číslo 9. Jedu ráno (možná spíš dopoledne) pracovně na Borovku, je ledovka, jedu pomalu, mám čas. Rozhlížím se po krajině a najednou periferně zahlídnu jak vedle mě něco běží, hned mi v hlavně naskočí vlk, ale když se ohlídnu podruhé, už vím. Brzdím a sahám pro mobil. Najednou mě doběhne a já to párkrát zmáčknu, pak už se jen koukám jak zabíhá (už spíš poklidně) do lesa.
↑ 2023 ↑
Rok 2022. Rok bez setkání, klasika stopy a dvakrát na fotopasti, jinak nic jiného.
↑ 2022 ↑
Srpen 2021 - Setkání číslo osm. Poslední srpnový den, krátce po sedmé večerní jedeme s Alois směr Český Krumlov na otáčko. Počasí tak akorát na toho Psa baskervillského, na kterého jedeme...
Klasická situace, vyjedeme ze zatáčky, já kouknu do strany, vyhrknu "ty vole rys" o kus dál brzda, tahám foťák (měl jsem teda jen Leicu), otočka a rys pryč. Následně se už jen vzpamatovávám z infarktu. Bylo to i tentokrát extrémně zajímavý. Ten rys totiž seděl u silnice a to neuhodnete, on seděl na oplocence! Cca 2m nad zemí, seděl na tý vrchní tyčovině. Jak kdyby ho tam někdo posadil. Vypadalo to vlastně až absurdně. Také jsme nebyli jediný, kdo ho viděl. Za oplocenkou totiž už nakukoval pán v zelené. Jsem si celkem jist, že kdyby tam nebyl, fotku bych měl. Z okýnka jsem se ho potom zeptal, jestli ho taky viděl, odpověděl "ty vole rys na oplocence, to jsem ještě neviděl". Bylo to opět neuvěřitelný...
↑ 2021 ↑
.
Rok 2020 - Nic, po dlouhé době, vůbec nic. V zimě spousta stop, občas jsem po nich chodil, ale blízko jsem mu nikdy nebyl. Ve VÚ Boletice jsem několikrát narazil i na stopy jiného stopaře. Snad chodí bez zbraně, každopádně veřejnost tam přístup nemá...
↑ 2020 ↑
.
Červenec 2019 - Setkání číslo sedm. Vyjedeme ze zatáčky, na cestě kočka, která má v tlamě mládě a chystá se s ním přeskočit škarpu. Velmi pomalu a opatrně. Pak velmi pomalu jde trávou, pod jasanama. Alois si to užívá, já těžce panikařím...
Foťák vozim na klíně, fakt, a fakt často, ale ne vždy a dnes, no tak dneska byl zrovna v batohu na zadní sedačce. Když už všechny tyhle chyby napravím, mám foťák u oka, (světe div se) rys jen o kousek dál, mám jeho hlavu v hledáčku! Jenže, (světe div se po druhé) jsem to v tu vteřinu nezmáčkl a jen koukal. Pak jsem se probral, šel za ním, ale to už jsem se tak klepal, že bych stejně nic nevyfotil...
Ale jako hezký to bylo! A ten snímek v hlavě mám a Alois taky...
↑ 2019 ↑
.
Březen 2018 - Setkání číslo šest. Jdeme s Alčou po nádherné stopě, nádherným terénem. Sledujeme, jak je pro nás těžký, ale rys ho zvládal určitě s lehkostí. V lese je místama dost těžkého sněhu. Stopa stará max. jeden den, ale úplně čerstvá se mi nezdá. Po nějaké době jí opouštíme a vracíme se. Cestou zkouším pouštět datlíka, Alois mě přeruší "slyšels to, slyšels to, co to bylo?". Neslyšel ale okamžitě datlíka vypínám. Před náma (cca 100m) je velká terénní vlna plná balvanů. Za ní se poté, ale ještě dvakrát ozve rys v říji! Nevěřím, okamžitě zapínám diktafón. Rys se ale během dvou minut ozve už jen jednou a z mnohem větší vzdálenosti. Byl tam, tam kde si ho tak často představuji a byl tam s náma. Mimořádný zážitek. Díky
Rok 2018 - Během zimy jsem našel opět několik stop, jak na nových místech tak na tradičních. Vyslechl jsem si několik nesmyslů od myslivců i když je fakt, že teď je tu největší téma, plné všemožných konspirací a bludů, okolo vlků. Rys je teď až na druhém místě.
↑ 2018 ↑
.
Rok 2017 - ukončuji bez setkání a trochu skepticky. Tento rok jsem vedl opravdu nesčetně moc diskuzí s myslivci. Po těchto hovorech mám opravdu blbej pocit a troufám si tvrdit, že až na malé vyjímky by naprostá většina z nich na rysa vystřelila, pokud by tu možnost měla. Já se vždy snažil spíše krotit vášně a říkal jsem, že by si to nakonec ten člověk netroufl a že se tím obviňováním z pytláctví akorát kopou větší příkopy mezi ochránci a myslivci. Svůj postoj jsem nyní přehodnotil. Bod zlomu nastal, když jsem se dozvěděl o střelbě na rysa při naháňce. Nikdo z přítomných s tím neměl problém. Takže tak... (Jo a diskuze o vlcích jsou ještě větší hell.)
Aby to nebylo úplný smůťo, stopy jsem tento rok nacházel standartně a vím o jedný kočce s třema koťatama na Prachaticku. Rok 2018 bude snad lepší...
Rok 2017 - V zimě několik stop od více jedinců na velké ploše. Jak na území NP Šumava tak ve VÚ a PO Boletice. Přesto tento rok přinesl něco nového, poprvé jsem našel rysí trus. Není to moc obvyklé, protože rys ho jako většina koček zahrabává. Správnost určení trusu potvrdila i správa NPŠ, kam putoval na analýzu DNA.
↑ 2017 ↑
.
Červenec 2016 - Setkání číslo pět. Poslední tři roky mám aspoň jedno pozorování, poslední tři roky to je pokaždý v létě a pokaždý to trvá dýl! Tentokrát před náma běžel (takovým decentním poklusem) možná 40m! Pak zastavil a v klidu vlezl do trávy a skočil přez škarpu. Trvalo to tak dlouho, že Alča stihla vytáhnout mobil, pustit foťák, několikrát cvaknout a já jí stihl říct ať zapne video. To také stihla a bohužel telefon začal točit pár milisekund po doskoku rysa do trávy. Jaká škoda...
Březen 2016 - Poprvé nález značkování a stopa na novém místě. Dvě stopní dráhy, kočka a kotě. Tzn. že v roce 2016 jsem věděl na Prachaticku o pěti! koťatech od tří koček
Březen 2016 - Poprvé jsem slyšel rysa v říji.
↑ 2016 ↑
.
Červen 2015 - Setkání číslo čtyři. Bylo po roce. Asi o kilometr dál, než ten loňský (kterého jsme viděli na hodně velkou dálku). Tentokrát se za zatáčkou objevil na lesní cestě asi 10m před náma. Dokonce jsme se k němu přiblížili na ještě menší vzdálenost! A on úplně v klidu pokračoval po cestě a pak velmi nerad vlezl do mokré trávy. To já už pouštěl volant a byl otočenej na zadní sedačku pro foťák a přesto, že Alča pohotově chytla volant, když jsem ho já pustil, fotku jsem nestihl. Ale věřte, že to bylo nádherné zvíře, s krásnou kresbou, tak nádherně vybarvenýho jsem ještě neviděl...
↑ 2015 ↑
.
Červen 2014 - Setkání číslo tři. Bylo až za tak dlouho. Na stejném místě, kde jsem viděl dvě koťata v roce 2010, jen o pár metrů dál jsme ho s Alčou zahlédli, než zmizel v trávě. Vzálenost cca 100m
Také jsem našel rysem strženou srnu.
↑ 2014 ↑
.
Pak dlouho nic, hodně stop a pobytových znaků, nějaká hlášení od známých, ale pozorování žádné, taky jsem se rysům věnoval jen okrajově...
↑ 2011 - 2013↑
.
Říjen 2010 - Setkání číslo dva. Dvě koťata které jsem viděl s Ondrou, jednoho říjnového rána a z trávy bylo slyšet volání dospělé kočky. Vzdálenost cca 20m
Březen 2010 - Setkání číslo jedna. Neuvěřitelné, bylo to jak sen. Ležel na kraji lesa, rozhlížel se a nechal se vyfotit. Poté v mžiku zmizel. Vzdálenost cca 200m