Rodinná historie

Narodil jsem se na Šumavě, ale jak mé jméno možná naznačuje, mám židovské předky, kteří se do Čech dostali díky židovským transportům za druhé světové války až z Podkarpatské Rusi, z Velké Sevluše. Mór Lazarovič, můj praděda, se svou manželkou Annou měli sedm dětí, čtyři chlapce a tři děvčata. Přežila pouze dcera Regina, Růžena, syn Martin a Ignác. Praděda s prababičkou a nejmladší dcerou nejspíše našli smrt v plynu, to už se bohužel asi nedovím. Syn Rudolf byl zastřelen při pokusu o útěk do Polska a nejmladší syn Josef umrzl při převozu transportem do Mauthausenu.

Regina s Růženou prožily koncentrační tábor a pochod smrti. Regina se po válce usídlila v Českých Budějovicích, kde založila rodinu a navštěvovala školy a vyprávěla svůj příběh. Růžena se odstěhovala do Izraele kde se vdala, bohužel jako následek z koncentračního tábora si odnesla i to, že nemohla mít děti. Ignác uprchl již během prvních transportů do Izraele, kde založil rodinu. A nakonec můj děda Martin: "byl v Osvětimi a transportem v únoru mezi Českými Budějovicemi a Linzem se měl dostat do Mauthausenu. V dobytčím transportu mu v náručí umrzl nejmladší bratr Josef, kterému bylo 13 let. Mrtvé z vlaku dávali pryč a Martin využil této situace a utekl. Stříleli na něho a několikrát ho i zasáhli, v plicích měl až do smrti zarostlý náboj." (Bláhová, A. Pochod smrti přes Volary v roce 1945, str. 28)

Dostal se do nemocnice v Českých Budějovicích, zde také nějakou dobu zůstal, protože se neměl kam vrátit, dům v rodné Sevluši již patřil někomu jinému. Děda se z Českých Budějovic dostal nakonec na Šumavu, na Záhvozdí. Pracoval zde jako vedoucí farmy, oženil se s německou dívkou Annou, s mou babičkou, se kterou měl čtyři děti. Dědu si moc nepamatuji, byl jsem malý, když zemřel, je pohřben v Praze na Židovském hřbitově.

Více o tématu a příběhu Reginy najdete v bakalářské práci Mgr. Aleny Bláhové

Více o židech na Šumavě a v Pošumaví v diplomové práci Mgr. Aleny Bláhové.